Je nám ctí – Architekt Karel Hubáček

Patřil mezi nejvýraznější osobnosti české architektury, je autorem návrhů Vodárenské vyrovnávací věže v Praze, hotelu a vysílače na libereckém Ještědu, za který dostal Perretovu cenu.

Svým dílem, spojujícím estetiku a techniku, se zařadil mezi nejvýznamnější české architekty poválečného období a svojí skromností a odvahou inspiroval celou generaci architektů, kteří spolu s ním pracovali v architektonickém studiu SIAL a s kterými spoluzakládal libereckou fakultu architektury. Kromě Martina Rajniše to byli např. Jiří Suchomel, Emil Přikryl a další, kteří dnes jako uznávaní autoři a pedagogové předávají jeho poselství dál.

V roce 1943 maturoval a poté byl nasazen na nucené práce do Německa. Za těchto okolností se formovala jeho povaha, v níž se projevovala hlavně statečnost, odvaha a vůle vyrovnat se s obtížnými životními situacemi. V roce 1945 se vrátil do Prahy a na obrněném vlaku se zúčastnil Pražského povstání.

Karel Hubáček, jako většina architektů té doby, obdivoval meziválečný funkcionalismus, ale rozhodl se jít vlastní cestou. Chtěl navrhovat stavby, které by mohly „morálně přežít i delší dobu, aniž by urážely vkus příštích generací“. Nechtěl vytvářet uniformní, typizovanou architekturu, která pracuje s již hotovými částmi.

Byl velice činorodý, navrhoval školy, tovární a montážní haly, loděnici, sídliště, kina a divadla.

V roce 1963 navrhl svoji nejznámější stavbuhotel a televizní vysílač na Ještědu. Porušil tím však zadání soutěže, které požadovalo dva samostatné objekty – hotel a televizní vysílač. S odvahou vyprojektoval jedinou stavbu, v architektuře dosud nepoužitého tvaru, rotačního hyperboloidu. Stal se tak v tehdejším Československu průkopníkem architektonického směru zvaného mašinismus, předchůdce směru hi-tech v architektuře.

Je držitelem Medaile za zásluhy II. stupně, Grand Prix a Pocty České komory architektů za celoživotní dílo, Grand Prix ze světového bienále v Sofii, čestného doktorátu na ČVUT v Praze a Herderovy ceny, udělené Vídeňskou univerzitou.

Je také autorem řady dalších staveb, z nichž za zmínku určitě stojí:

1960 – vlastní montovaný rodinný dům, Alšova 454, Liberec (na 60.léta také velmi pokrokový návrh)

1957-1963 – Kino Máj, Doksy (s Vlastislavem Kolářem a Františkem Dvořákem)

1973-1979 – Meteorologická věž, Praha-Libuš

1974-1977 – Vysílač v Adenu, Jemen (s Daliborem Vokáčem a Zdeňkem Patrmanem)

1977-1986 – Kulturní dům s koncertní síní, Teplice

1979 – Obchodní dům Ještěd, Liberes (s Miroslavem Masákem)

1985-1994 – spolupráce na přestavbě divadla Husa na provázku, Brno (s Václavem Králíčkem a Jiřím Hakulínem)

1996-1999 – přestavba a dostavba domu pro divadlo DAMU, Praha (s Jiřím Hakulínem)

Odkazy na rozhovory, články, videa i hudbu inspirovanou osobností Karla Hubáčka

https://radiozurnal.rozhlas.cz/vnitrne-se-me-dotyka-vsechno-co-se-s-jestedem-deje-rika-vnuk-slavneho-architekta-6201786

Paulie Garand – Pavučina lží feat. Jakub Děkan – Hudební pocta rappera věnovaná arch. Karlu Hubáčkovi  https://www.youtube.com/watch?v=D8D_5g0eV5c

Miroslav Táborský představuje památky ČR nominované na zápis do Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO                                                https://www.youtube.com/watch?v=xWX8FTgIo0o

Muzeum umění Olomouc vydala knihu věnovanou ateliéru Sial                    https://www.muo.cz/vystavy-2010/sial-sdruzeni-inzenyru-a-architektu-liberec–402/

Karel Hubáček očima mladých architektů                    https://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10315082629-kulturama/211411058150048/obsah/180769-karel-hubacek-ocima-mladych-architektu