Je nám ctí – Bohuslav Reynek

Po studiích reálky žil ve Francii, kde se oženil s francouzskou básnířkou Suzanne Renaud.

Od roku 1936 žili trvale v Petrkově, zůstali zde i po znárodnění statku po roce 1948. Žil křesťansky pokorným životem, do roku 1957 pracoval jako zemědělský dělník.

Reynek poprvé vyzkoušel svou oblíbenou techniku suché jehly na počátku třicátých let. Až v šedesátých letech se Reynek dočkal pozornosti a stýkal se s mladými umělci Jiřím Kolářem, Ivanem Divišem či Ivanem. M. Jirousem. V roce 1964, kdy ovdověl, směl po třiceti pěti letech vystavovat. Normalizace však jeho úspěch opět znemožnila.

V období 1933–71 vytvořil převážně v Petrkově více než 600 grafických listů. Motivy svého díla hledal v biblických příbězích a ve svém kraji. V poetickém hávu zpodoboval okolní krajinu, drobné zvířectvo a chvíle na dvoře před stavením. Vznikaly záběry, kde mělo stejný význam Ukřižování jako „boží“ existence kozy, kočky či krocana. I v nejprostších motivech nacházel přítomnost posvátna. Reynkovo katolictví mu dodávalo sílu a vnitřní prozáření.

Východ měsíce

Luna, lehká jako dech,
rozvila se na sadech
jako plachá modlitba.
Prozařuje ve snětích
jako na pahorku sníh,
jako plachá modlitba.
Kniha divů na klíně
říjnového soumraku
bez ptáků, bez oblaků,
kniha divů na klíně
Matky, jejíž roucho v sny
vlá jako lán ovesný,
luna z navečerních par
vystupuje v den, jenž stár
zahřívá ji na klíně,
nežli z vlahé vláhy par
tajemně a potají
neklidně se vyprostí.
Děsivá pouť čeká ji
nocí, až v ní zarže žár
temně zlaté zralosti.
(ze sbírky Setba samot)

Odkazy na rozhovory, články, videa i hudbu inspirovanou osobností Bohuslava Reynka
https://www.spisovatele.cz/bohuslav-reynek
https://www.iumeni.cz/clanky-recenze/videa/2014-blazen-jsem-ve-sve-vsi-portret-bohuslava-reynka/

https://www.idnes.cz/jihlava/zpravy/zamecek-petrkov-reynek-prodej-sidlo-babis-zaoralek-havlickuv-brod-vysocina.A200724_561033_jihlava-zpravy_evs